Pokud mě sledujete na instagramu, jistě víte, že jsem letos byla v Holandsku. Vzhledem ke krizové situaci jsme do poslední chvíle nevěděli, jestli se zájezd uskuteční. Nakonec jsme teda s mamkou v ten den nasedly do autobusu, prochruply se a ráno jsme byly v Amsterdamu. Byl to zvláštní pocit být opravdu v jiný zemi, už jsem počítala s tím, že nikam nepojedeme. Vlastně nevím, co jsem cítila jestli obavy, strach nebo radost a štěstí?  Možná všechno dohromady. Ale když jsme  poslední den odjížděli domů, byla jsem moc ráda, že jsem mohla jet a nasbírat nové zážitky a momenty. 

První den když jsme přijely do Holandska nás čekal národní park de Hoge Veluwe. Jelikož autobus musel mít devítihodinovou pauzu, tak jsme v parku měli hodně času. Půjčily jsme si typický holandský kola, který jsme měly jako bonus ke vstupnému, respektive byly zdarma. Bylo to super, hlavně jsme toho projely mnohem víc než kdyby jsme šly pěšky. Ale asi po čtyřech hodinách na kole nás bolel zadek tak strašně, že jsme kola vyměnily za chůzi. Troufám si říct, že jsme za těch devět hodin prozkoumaly asi jen jednu čtvrtinu parku, protože je fakt obrovskej. 

Chtěli jsme ještě do muzea Kroller- Muller, ale bohužel vstupenky se musely za doby coronaviru zakoupit předem online. Kdybyste náhodou v parku byli, tak tam zajděte za mě! 

Večer jsme jeli do města Wageningen, kde jsme byli ubytované v hotelu Wicc Wing. Hotel je hodně bussiness i uvnitř je i kongresové centrum a moderní restaurace. Snídani jsme měli zaplacenou na hotelu a byla ve formě švédských stolů. 

Po snídani ráno jsme odjeli směrem do orchideového ráje De orchideeën hoeve, kde jsme strávili zhruba dvě hodiny. Wow, nejkrásnější byla kavárna plná muškátů a leknínů. 

Okolo dvanácté hodiny jsme vyrazili na sever. Cesta k trajektu měla trvat hodinu a půl, ale bohužel byl pátek a asi všichni vyjeli na prodloužený víkend na ostrov, tím pádem  jsme místo hodiny a půl, absolvovali čtyřhodinovou cestu k trajektu. Na ostrovu Texel je známý maják, kam jsme se díky zácpě ani nedostali. V plánu ještě bylo městečko De Koog, které je přímořské a omývá ho Severní moře. Po těch hodinách v autobuse jsme byli rádi, že se můžeme projít po městečku, opláchnout si nohy v moři, bořit prsty nohou do písku, vychutnávat si zmrznu a kafe a prozkoumávat uličky. 

Poslední den byl vyhrazený na Amsterdam a skanzen Zaanse Schans. Ve skanzenu jsme měli tu možnost vidět výrobu barev ve větrném mlýnu a výrobu sýrů v sýrárně, kde vyrábí sýry značky Henri Willig. V sýrárně jsme mohli sýry ochutnat a následně si je nakoupit v jejich obchůdku. Mají spoustu druhů přes obyčejný kravský až po levandulový kozí sýr. Mně asi nejvíce zaujal ten s kokosem. Skanzen je krásný a škoda, že jsme neměli více času, protože jsme ho ani nestihli projít celý. Ještě jsme se podívali do domečku s kakaem a na dřeváky. 

V Amsterdamu jsme potom strávili nějakých devět hodin. Pluli jsme loďkou po grachtech a viděli tak Amstr z jiného úhlu pohledu. Potom jsme následujících x hodin strávili toulání se uličkami, poznávání centra a i méně známých, ale přesto krásných částí. 

Prošly jsme známý květinový trh, hlavní náměstí Dam a uličku červených luceren.

Líbilo se mi, jak čas ve městě tak plynul, ale zároveň se furt někde něco dělo. Zrovna v ten den, kdy jsme

tam byli, tak tam probíhal Amsterdam gay pride a všude se slavilo. Bylo to docela krušný, veselý a vtipný😀 

Co mě zklamalo, tak byl dům Anny Frankové. Četla jsem její deník a čekala jsem trošku něco jiného než jen komerční místo, ale to je jen můj pohled. 
Všude po městě je rozeseto spoustu podniků, kavárniček a hipster míst. Když jsme si chtěli zajít do kavárny, nemohla jsem zaboha žádnou najít, i když po cestě jsem jich viděla spoustu. Aka zákon schválnosti. Nakonec jsme čistě náhodou narazili na Melly's cookie bar, nejdřív jsem byla ke kavárně skeptická, ale nakonec to bylo skvělý a káva s dobrotami ještě lepší. Takže bych vám ji i ráda doporučila. Měli jsme i takové štěstí, že slečna, která nás obsluhovala byla Slovenka! 

Kromě bezohledných cyklistů a všudypřítomné vůně marihuany jsem si Amstrerdam zamilovala a rozhodně se sem chci podívat znovu!